Základní UNIXové příkazy

Základní UNIXové příkazy

Plný popis všech příkazů lze nalézt v POSIX definici shell příkazů Posix standard.

Podrobné popisy příkazů získáte použitím příkazu: man název_příkazu.

Unixová příkazová řádka je citlivá na velikost písmen, všechny příkazy jsou psané malými písmeny. K zrychlení zadávání můžete použít klávesu TAB k doplnění jména příkazu, případně TAB TAB k zobrazení možných variant příkazů či jmen souborů.

Soubory

  • ls – výpis souborů (list files)
  • ls -l – dlouhý výpis, který obsahuje podrobné informace o každém souboru (přístupová práva, vlastník, velikost, čas modifikace)
  • ls -a – vypsání všech souborů (skryté soubory začínají znakem ‘.')
  • ls – existuje další velké množství přepínačů, které ovlivňují typ výpisu souborů, např. seřadit výpis podle velkisti souborů, podle data modifikace, rekurzivně, apod. Použijte man ls.
  • more filename – zobrazí začátek, první stranu souboru, mezerník a enter umožní zobrazit další řádku, stránku souboru, q - konec zobrazovaní souboru, /vzor hledání vzoru v souboru.
  • emacs filename – editor spuštěný na otevření souboru.
  • joe filename – jednoduchý editor. Stisk ctrl+K následovaný H pro nápovědu (help), ctrl+C ukončení, ctrl+K a následně X pro uložení a ukončení
  • vim – velmi sofistikovaný editor, velmi vhodný pro použití bez myši - klávesové zkratky na vše
  • mv filename1 filename2 – move a file – přesunutí souboru (t.j. při zadání stejného adresáře je to přejmenování, nebo přesunutí do jiného adresáře), více možností
  • cp filename1 filename2 – copy a file – kopírování souboru, případně souborů – více možností
  • rm filename – removes a file – mazání souboru, souborů. Je rozumné volat s přepínačem rm -i, který se vás zeptá na potvrzení předtím, než je cokoliv smazáno. Lze nastavit jako výchozí přepínač vytvořením aliasu v souboru ~/.bashrc či ~/.cshrc.
  • diff filename1 filename2 – difference – ukáže rozdíly mezi soubory, vhodné pro správu verzí
  • wc filename – word count – statistika souboru, kolik obsahuje slov, řádek, znaků
  • tr set1 set2 – transfer characters – zaměň znaky, čte standardní vstup a zamění zadané znaky za jiné (např. na velká písmena, malá písmena, odstraní některé znaky). Příklad tr [a-z] [A-Z] zamění malá písmena za velká.
  • chmod options filename – change mode – změna práv v přístupu k souboru. Příklad chmod o+r filename zavede právo pro čtení pro každého uživatele; chmod o-r filename zruší právo pro všechny kromě vlastníka a stejné skupiny uživatelů.
  • sed – stream editor – automaticky modifikuje/edituje soubor.

Komprese souborů

  • tar -czf archiv_name list_of_files – zkomprimuje zadané soubory list_of_files do nového souboru archiv_name s použitím formátu gziped. Standardní koncovka pro tyto souboru je .tgz nebo .tar.gz.
  • tar -xzf archiv_name where – extrahuje soubory z archivu archiv_name do adresáře where. Více podrobností man tar.
  • gzip filename – zkomprimuje zadané soubory. Gzip automaticky vyrobí soubory s koncovkou ‘.gz’ k původnímu názvu souboru.
  • gunzip filename – rozbalí soubory zkomprimované příkazem gzip.
  • gzcat filename – umožní využít soubory zabalené příkazem gzip (to samé jako gunzip -c). Například můžete vytisknout zabalené soubory příkazem gzcat filename | lpr.

Adresáře

Adresáře sdružují soubory do hierachické struktury.

  • mkdir dirname – vytvoří nový adresář (make a new directory)
  • cd dirname – change directory - změna pracovního adresáře, to znamená adresáře, ve kterém se vykonávají příkazy, nebo odkud směřuje relativní cesta. Počátečním pracovním adresářem je většinou domácí adresář. Příkaz cd bez argumentů přepne do domácího adresáře, příkaz cd .. přesune pracovní adresář o jednu úroveň výše.
  • pwd – vytiskne jméno pracovního adresáře (print working directory)

Hledání souborů a v souborech

  • find – hledá soubory v adresářích. Velmi užitečné, pokud hledáte soubor a nevíte, ve kterém adresáři byl uložen.
  • grep string filename(s) – hledá zadaný řetězec - string - v zadaných souborech či adresářích. Velmi užitečný příkaz prohledává obsah souborů a hledá zadané slovo nebo slova. Slova lze zadávat jako regulární výraz, tedy jako šablonu slov.

O uživatelích

  • w – who – zobrazí, kteří uživatelé jsou přihlášení na daném počítači a jaký program mají spuštěný.
  • who – podobně jako w, zobrazí i odkud jsou uživatelé připojeni
  • finger username – zobrazí informace o zadaném uživateli.
  • last -1 username – zobrazí čas a způsob posledního přihlášení do systému.
  • write username – zašle jednořádkovou zprávu zadanému uživateli

Procesy

  • ps – seznam běžících procesů
  • jobs – seznam úloh spuštěných v aktuálním terminálu na pozadí (a jejich stav)
  • bg – spuštění zastavené úlohy na pozadí
  • fg – spuštění úlohy na pozadí v popředí
  • kill PID – pošle procesu se zadaným PID signál, který zpravidla proces ukončí. Ukončit můžete pouze svoje procesy. Signál KILL (parametr -9) proces ukončí bezpodmínečně.

Nastavení uživatele

  • whoami – zobrazí vaše uživatelské jméno. Užitečné při postupném přihlašování na mnoho počítačů pod různými jmény.
  • passwd – umožní změnit vaše heslo.
  • ps -u yourusername – seznam vašich spuštěných procesů. Obsahuje mnoho užitečných informací ohledně čísla procesu, využití paměti, využití procesoru, době běhu, prioritách, apod.
  • df – zobrazí, jaké disky systém využívá a kolik volného místa je na nich k dispozici.
  • du filename – zobrazí, kolik místa zabírají zadané soubory nebo adresáře, případně i jejich podadresáře.
  • last yourusername – vypíše historii vašich přihlášení do systému. Tato služba je užitečná, pokud chcete odhalit neoprávněné přihlášení na váš účet.

Některé klávesové zkratky

  • CTRL+D – konec souboru / ukončení standardního vstupu
  • CTRL+C – zaslání signálu SIGINT (INTERRUPT) aktuálnímu procesu
  • CTRL+\ – zaslání signálu SIGQUIT
  • CTRL+Z – zastavení procesu (pozor, proces není ukončen!)
  • CTRL+S – pozastavení (zmrazení) výpisu (proces však běží a vypisuje dál)
  • CTRL+Q – pokračování pozastaveného výpisu

Odkazy na UNIXové příkazy

Je mnoho odkazů na internetu ohledně používání UNIXu a jeho příkazů. Nejvíce zdrojů je v angličtině.

České zdroje existují